Reklamní sdělení
Chytrý výpishttps://chytryvypis.czAutomatizace bankovních procesů. Sloučení účtů, uživatelé a práva, rychle vyhledávání.
Tvorba webových stránekhttps://blog.pageride.comPoznejte výhody balíčku služeb Premium! Aktivujte si jej na 30 dnů ZDARMA.
Chytrý výpishttps://chytryvypis.czUrychlíme procesy ve vašem e-shopu. Ověřujte bankovní převody efektivně.

V době hnízdění ptáků se občas stává, že se na vycházce do přírody setkáme s nalezeným vejcem či vejci. A řada přátel zvířat logicky uvažuje, zda lze vejce, resp. zárodek dřímající v něm, zachránit.

Vejce je způsob, jak pták vytváří jiného ptáka. Na rozdíl od savců, kteří živí svá vyvíjející se mláďata ve svém těle a živinami je zásobují průběžně prostřednictvím placenty, ptáci snesením vejce přidělí budoucímu zárodku celou dávku živin jaksi najednou. Dodávají mu pak pouze energii svou tělesnou teplotou při zahřívání vajec, tedy při sezení na nich. Vejce potřebuje soustavné zahřívání v délce od cca 18 dnů u drobných pěvců až po několik měsíců třeba u velkých tučňáků, albatrosů apod. Dokud pták na vejce nezasedne a nezačne je zahřívat, zárodek se nevyvíjí. Vejce může takto "odpočívat" a čekat i dva, tři týdny. Musí být ale v chladnu a správně ošetřováno, aby se např. žloutek nepřilepil zevnitř ke skořápce, nebo aby se obsah vajíčka nezačal kazit. A jak se stane, že se vajíčko ocitne na zemi mimo hnízdo, opuštěné a bez péče? 

Stejně jako se může stát, že lidskou maminku překvapí překotný porod třeba v tramvaji a miminko se dere na svět opravdu rychle, může stejně tak maminku ptačí překvapit překotné nucení na snesení vejce. Jednoduše tak nestihne doletět do hnízda a vejce snese třeba z větve, na níž sedí, na zem. A dopadne-li vajíčko měkce do trávy či mechu, nerozbije se a mnohdy zůstane ukryto i zvědavým predátorům. Další možnost je i ta, že samička sice míří ke hnízdu včas, ale je vyrušena predátorem, který její hnízdo napadl. Může to být vrána, straka, kuna nebo jiný pták, případně i konkurence. Třeba koroptve občas vyžene z hnízda už s několika snesenými vajíčky silnější a větší slepice bažanta, která sem naklade svoje vejce a smíšenou snůšku pak vysedí. Zahnaná samička pak snese vajíčko na zem v blízkosti hnízda. A může se i stát, že hnízdo, v tomto případě drobného pěvce (třeba pěnice, rákosníka nebo konipasa), navštíví kukačka a snese sem své vajíčko. Aby neupozornila na něco nezvyklého, může jedno z původních vajec z hnízda odstranit a někde pohodit.

Zcela jiný případ je, když najdeme delší dobu opuštěné hnízdo s několika vejci. Ptáci obvykle zasedají na druhé či třetí vejce a zbytek snášejí postupně během sezení. Mláďata v hnízdě pak nejsou úplně stejně stará, protože mezi snášením jednotlivých vajíček je interval asi den a půl. Výjimkou jsou ptáci hrabaví, tedy bažanti, koroptve či třeba tetřevi, a pak kachny, husy, labutě, lysky a slípky zelenonohé a také bahňáci. Ti potřebují, aby se jim všechna mláďata vyklubala najednou, protože po oschnutí je matka z hnízda odvádí a už se do něj nevrací. Proto nemůže na nikoho čekat. Zahřívat vajíčka tedy začne až když jsou snesena všechna.

Kdy a jak tedy nalezená opuštěná vajíčka zachraňovat? Obecně platí, že většinou nikoli. Vejce ležící někde na zemi nemá moc šancí se zdravě vyvinout, protože může být poškozené delším ležením na slunci, ve vlhku apod. Je lepší nechat je jako potravu jiným živočichům v přírodě. Vejce v opuštěném hnízdě, kam se prokazatelně několik hodin žádný pták nevrátil, je také lepší nechat být. Mohli bychom nevědomky sebrat nedokončenou snůšku, kterou samička ještě nezačala zahřívat. Nebo jde o vejce zachlazená, kde na hnízdo zaútočil predátor, a zárodky vlivem prochladnutí odumřely.

Jediný případ, kdy stojí za to se o pomoc pokusit je tehdy, kdy dojde ke zničení hnízda např. při vichřici, kácení stromu či poškození budovy, nebo hnízdo spadne během sezení, a dozvíme se to bezprostředně poté. Také jsme-li svědky útolu predátora, který např. zabije sedící samičku, můžeme se pokusit snůšku zachránit. Jak?

Vajíčka je potřeba šetrně vzít a umístit do vaty, měkké látky či lehce nahřátých otrub a uložit do boxu, který tepelně izoluje. Pak se spojíme s nejbližší záchrannou stanicí a požádáme o umístění vajec do umělé líhně. Pokud jde o vajíčka ptáků, kteří patří mezi zvěř, tedy bažanta, koroptve, lesních kurů, kachen či divokých hus, můžeme se obrátit i na místní myslivecké sdružení. Rozhodně se ale nepokoušejte líhnout vajíčka třeba doma pod žárovkou! Hrozí jim přehřátí, vyschnutí či jiné poškození zárodku, navíc péče o čerstvě vylíhlé mládě není vůbec jednoduchá. A také stále platí, že všichni volně žijící ptáci jsou u nás zákonem chráněni a do jejich vývoje laik nesmí zasahovat. Záchranná stanice zajistí správnou péči a následně vrátí odchovaná ptáčata zpět do přírody.