ZÁCHRANNÁ STANICE

Konec léta a začátek podzimu je ve znamení tahu nejrůznějších druhů ptáků. Někteří nás již letos opustili a vydali se do zimovišť. To platí zejména o rorýsech, kukačkách, žluvě hajní nebo o slavíkovi. Do poloviny září zmizí z naší krajiny i vlaštovky a jiřičky, následovat budou čápi černí a bílí, ostříži, křepelky polní, motáci pochopi, včelojedi, lejsci a další druhy. Jako poslední odlétnou rehkové, většina pěnic, budníčci, hřivnáči, konipasi, špačci a skřivani. Naopak během podzimu se u nás objeví jednak ptáci, kteří se stahují z drsnýcg horských a podhorských lesů do nížin a blízkosti měst (třeba naši nejmenší ptáčci králíčci obecní a ohniví nebo sýkory úhelníčci), přilétají na nezamrzající dolní toky řek (řada druhů kachen, rackové, volavky popelavé, kormoráni a labutě), nebo se přesunují z nehostinné severní Evropy do mírnějšího klimatu (káně rousná, severské populace havranů, stehlíků, hýlů, kvíčal a čečetek, brkoslavi severní, jikavci, kormoráni od moře, rackové bouřní a stříbřití a další). V pohybu jsou tedy doslova miliony ptáků na celém kontinentu a vyskytují se na místech, kde je normálně nepotkáte a kde jim hrozí celá řada nebezpečí. A k tomu stálí ptáci, kteří u nás zůstávají, vytvářejí často na zimu hejna, která jim umožňují lépe odolávat jak nepřízni počasí, tak i predátorům. Tato hejna se pak pohybují krajem a zdržují se vždy tam, kde je momentálně nejvíc potravy a nejmírnější počasí. K těmto ptákům patří třeba vrabci, zvonek zelený, stehlík, čížek, ale i straka obecná, vrána šedivka nebo káně lesní.Podzimní tah je pomalý a závislý na počasí. Ptáci se sice řídí zkracováním světelného dne, ale pokud je počasí teplé a potravy hojnost, zůstávají na vhodném místě vždy několik dní. Krmí se a sbírají síly k přeletu alpských průsmyků. Pod Alpami se opět zastaví a někteří, pokud je opravdu příznivý rok, ani dál netáhnou a zůstávají v jižní Evropě do jara. To platí zejména o špačcích, luňácích, čápech, drozdech či třeba pěnicích.Jak pomoci ptákům, kteří se připravují na odlet? Pár možností tu je. Jste-li sedláky, můžete přizpůsobit ptákům polní práce. Ve vhodnou dobu, tedy na počátku září provedená podmítka polí poskytne zdroj potravy celé řadě užitečných tažných ptáků - např. dravcům lovícím myši, větším pěvcům (havrani, kavky) a dalším, protože se na povrch dostanou mláďata hrabošů a myší, larvy brouků, červi a další bezobratlí. U zemědělských stavení můžete lehkým rozhrábnutím povrchu hnojišť a kompostů přilákat mouchy a poskytnout zdroj potravy vlaštovkám, rehkům, konipasům a pěnicím. Ponecháte-li neočesaných aspoň pár jablek na vrcholech stromů, na ovoci i přilákaném hmyzu se nakrmí drozdi, špačci či kavky. A na kousku nepodmítnutého strniště budou zbytky obilí a plevelná semena sbírat hřivnáči a křepelky.Samotný tah ptáků probíhá hlavně v noci. Ptáci se orientují m.j. podle hvězd. Proto jim při letu působí potíže silně osvětlená města. Mohou se splést a vletují do center mezi výškové prosklené budovy a zraňují se nárazy do jejich stěn, do trolejí tramvají a trolejbusů, do televizních antén a celé řady dalších překážek. Tato zranění bývají často smrtelná nebo natolik vážná, že pták musí následně trávit celou zimu v lidské péči a na jaře si jen těžko zvyká na původní život v přírodě. Proto v podzimních měsících, zejména od půle září do konce října, pomůže tažným ptákům výrazné ztlumení světel v moderních prosklených budovách, jako jsou obchodní centra, bankovní domy, úřady apod.A co dělat, když najdete opeřence zcela nezvyklého druhu někde uprostřed města, v atriu domu či na rušné ulici? Každopádně ho nenechávejte jeho osudu. Každý pták bezmocně sedící na zemi potřebuje pomoc! Malého zpěvného ptáčka seberte do krabice, k velkému, jako je třeba čáp, divoká husa či dravec, zavolejte pomoc. Ptáky předávejte či oznamujte nejbližší záchranné stanici pro handicapované živočichy. Jejich seznam najdete na stránkách ministerstva životního prostředí. Sami ptáky držet doma nezkoušejte - potřebují odbornou pomoc!