ZÁCHRANNÁ STANICE

Jedním ze tří nejhojnějších a nejznámějších vodních ptáků naší přírody je kachna divoká zvaná březňačka. Jde o středně velkého ptáka, samice je zbarvená nenápadně hnědě, samec je velkou část roku stříbrošedý s kaštanovou náprsenkou, kovově zelenou hlavou a černým ocasem. Obě pohlaví mají v křídle kovově fialové zrcátko. V létě je kačer stejně nenápadně hnědý jako kachna, prozradí jej pouze olivově žlutý zobák a zkroucená pírka na ocase, tzv. kačírek. Během podzimu získává zpět své výrazné zbarvení a v zimě se zase ukáže v plné kráse.Divoká kachna na rozdíl od hus a labutí nežije celoročně v párech. Během zimy jsou ptáci ve velkých hejnech na řekách a nezamrzlých rybnících a samci si samic příliš nevšímají. Jak nastává jaro, vznikají postupně páry. Kačeři se dvoří kachnám, až si každá jednoho z nich vybere a utvoří pár. Tyto páry, velmi často doprovázené ještě jedním kačerem - záložníkem, vyletují od vody do širokého okolí. První letí samice, těsně za ní partner a s odstupem záložník, který se časem úplně odpoutá (nebo nahradí partnera, pokud ten zahyne či se ztratí). Smyslem těchto výletů je najít vhodné místo pro hnízdění. Kachna je skvělý letec, létá velmi rychle a odstartuje z místa. Nepotřebuje žádnou rozběhovou dráhu jako labuť nebo čáp - její silná křídla s tvrdými pery ji dostanou do vzduchu během pár sekund. Proto se zatoulává i na zdánlivě nepřístupná místa, jako jsou dvorky a vnitrobloky domů, trávníky v parcích či pole se vzrůstajícím osením. Vidí velmi dobře i v šeru, takže se nebojí létat dlouho před východem či po západu slunce, v dobře osvětlených městech i v noci. Ráda využije všechny dostupné zdroje potravy - osení v polích, trávu a byliny na loukách a v parku, pečivo a zrní od lidí kdekoli. V páru jen s partnerem se nemusí dělit s konkurencí ostatních kachen a dalších ptáků. Snaží se žrát co nejvíc, protože její tělo bude muset v krátké době vytvořit až 14 poměrně velkých vajec, která bude snášet v intervalu 36 - 48 hodin. Vejce jsou velká jako slepičí, žloutek je však mnohem větší. Po snesení posledního vejce pak bude matka 4 týdny sedět a čekat na vylíhnutí mláďat. Potřebuje proto zásoby živin v těle. A kde že si místo na hnízdo hledá? Kupodivu je to poměrně hodně daleko od vody - i víc než kilometr. Vyhovuje jí skryté místo pod keřem nebo ve vysoké trávě, v záhonu vyšších okrasných rostlin nebo v koutě zarostlého dvora klidně uprostřed harampádí. Někdy hnízdí i ve výškách. Znám hnízdo na kominické lávce na střeše školní tělocvičny, hnízdo v květinovém truhlíku ve 3. patře za oknem v rušné ulici, hnízdo na balkoně v patře osmém či na terase mezi okrasnými stromky v patře druhém. Neznám hnízdo, které by bylo blíž k vodě než 200m. Dokud nejsou snesena všechna vajíčka, potulují se oba partneři v širším okolí hnízda. Sice se zalétnou vykoupat k vodě, ale většinou pochodují nedaleko a hledají, co by ještě snědli. Pokud je lidé přikrmují, jsou schopni strávit většinu dne na místě krmení a loudit a loudit. I samec totiž potřebuje načerpat zásoby. Jakmile samice napevno zasedne na hnízdo, zůstává samec poblíž a upoutává pozornost případných predátorů. Proto si stále nechává svůj pestrý tzv. svatební šat. Samice slézá z vajec jen jednou za den, aby se zaletěla napít, vykoupat a vyprázdnit a něco málo sezobla. Je-li teplo, může si dovolit pauzu delší, ale je-li chladno a deštivo, vrací se rychle. Samec ji na vejcích nestřídá a nechodí ani k hnízdu, aby na ně svým pestrým zjevem neupozornil. Když se káčata vylíhnou, jeho služba končí. Odlétá na rybník či řeku a začíná pelichat. V tu dobu také přebarví na nenápadnou hněď. Samice mezitím odvádí mláďata k vodě, čímž poprvé testuje jejich zdraví, životaschopnost a zralost. Proto také hnízdí tak daleko od vody a někdy ještě ve výšce. Sotva oschlé mládě totiž musí dopochodovat stovky metrů, neztratit matku z očí, trpělivě čekat skrčené na zemi, než pomine případné nebezpečí (třeba při nutnosti přejít silnici, když rodina čeká do noci na zklidnění provozu) a někdy ještě skákat z velké výšky. Jedinec slabý, nemocný, hluchý či s vadou zraku, nebo prostě nepozorný, nemá naději se s matkou na vodu dostat a tedy dál růst. Vypadá to možná krutě, ale péče o mláďata je náročná a matka se nemůže vyčerpávat kvůli těm, která tak jako tak dlouho nepřežijí. Proto ten náročný test hned na počátku života.Teď na jaře je právě doba, kdy můžete potkávat kachny na nejrůznějších zvláštních místech. Neznepokojujte se tím. Opravdu dovedou odletět a opravdu nezabloudily! Nesnažte se je chytat, zahánět a jinak znepokojovat! Mají zdravé instinkty divokých zvířat, umějí bleskurychle reagovat, znají prostředí měst a záludnosti dopravy, umějí se ubránit kočkám a uletět psům. Potřebují jen klid, aby se mohly chovat přirozeně. Dopřejte jim ho a nebojte se o ně!